Již jen ze samotného slova DIETA můžete přibrat..

Předpokládám, že tohle téma je na začátku ledna dost aktuální, pro někoho bude aktuální po celý rok. Při osobních sezeních s klienty jej rozebíráme hojně, pojďme se na něj tedy trochu podívat.

Již jen ze samotného slova DIETA můžete přibrat. Zdá se vám to jako nesmysl? Pojďme se tedy podívat, s čím je toto slovo v naší společnosti spojené, a to po dlouhá desetiletí a možná ještě déle.

Každému je asi jasné, že když někdo drží dietu, je jeho cílem zhubnout. Nebudu tu rozebírat fakta, že číslo na váze není až tak důležité jako velikost kalhot, ani různé typy diet. Na to jsou výživoví poradci. Podívám se na slovo „dieta“ z pohledu psychiky, která v tomto procesu hraje jednu z nejzásadnějších rolí.

JAKÉ PRINCIPY TEDY SLOVO DIETA PŘEDSTAVUJE, MINIMÁLNĚ NA PODVĚDOMÉ ÚROVNI? S ČÍM TO SLOVO SOUVISÍ?

S OMEZENÍM POTRAVY. Naprostá většina lidí je dnes ale nastavena tak, že k přežití potřebují jíst. Pokud nejste pránista, zřejmě je toto přesvědčení ukotveno ve vašem podvědomí. Omezení potravy ve vás může na podvědomé úrovni vyvolávat paniku, která se může projevovat jako tlak. To je často důvodem, proč se člověk navzdory všem snahám propadá po nějakém čase na dietě naopak do „žravosti“, která naakumulovaný tlak uvolňuje.

SE ZÁKAZY. Člověk na dietě si obvykle určité druhy potravin zakazuje. „Zakazuji si“ je ekvivalentem vnitřního nastavení typu „nedovoluji si“. Asi vás nepřekvapí, že takové nastavení drží naše nitro pod krkem, škrtí ho. A když je někdo škrcen, je jeho přirozenou, pudovou touhou se osvobodit. I v tomto případě v těle narůstá tlak. A pokud tomuto tlaku vzdorujeme, neřešíme ho (nevěnujeme mu svoji pozornost) a snažíme se prostě „vydržet“, může časem dojít k tzv. protržení hráze, které se opět projeví sáhnutím po „žravosti“.

S POCITY VINY PŘI PORUŠENÍ DIETY. Lidé jsou myslím obecně velkými specialisty na pocity viny. Takové pocity jdou ruku v ruce s přesvědčením, že jsem selhala. Na podvědomé úrovni se usazuje pocit, že „nejsem dost dobrá“ a proto se mohou objevit tendence se sebetrestat. Pocity viny a výčitky směrem k sobě jsou vlastně formou sebetrestání. V těle vyvolávají tlak, který je výsledkem potlačovaného hněvu, který se objevuje jako důsledek přesvědčení o našem selhání. A k čemu následně vede potlačovaný hněv?

ZASE K TÉ „ŽRAVOSTI“. Protože jídlo dokáže odpoutat pozornost od nás samých. Dochází tak k zastavení myšlenek (výčitek směrem k sobě) a uvolnění destruktivních emocí, které se nahromadily v těle, včetně emocí hněvu. Celé je to taková NEVĚDOMÁ ZKRATKA, která má rychlý účinek, bohužel však dočasný. Protože co se stane po záchvatu žravosti? Přicházejí zas a znova pocity viny. Člověk se ocitá v bludném kruhu, na kterém může vzniknout závislost, proto se zdá být tolik těžké z něj vystoupit.

Jídlo je zapeklitá věc. Vlastně by nám mělo sloužit primárně k přežití. Na vyšší úrovni třeba k potěšení.

Bohužel se ale často stává, že člověk spíše slouží jídlu. Místo aby měl člověk nad jídlem kontrolu, jídlo v takovém případě přebírá kontrolu nad člověkem.

Cestou ven je vědomý postoj vůči jídlu a změna vnitřního nastavení člověka směrem k sobě sama.

Nejspíš už si říkáte, jak z toho ven. U někoho to může být dlouhá cesta, vyžadující spolupráci s odborníkem. Některé „páky“ ale můžete vyzkoušet teď hned.

Mnoho lidí s tendencí držet diety a zažívajících následné pocity selhání při jejich porušení, zažívalo pocity selhání ve svém dětství. Z toho důvodu jsou na emoci selhání ZVYKLÍ. Někteří z nich se setkávali s přísností ze strany některého rodinného příslušníka, kterou si následně převzali do dospělosti a jsou tak přísní na sebe sama. Proto je vhodné se na toto nastavení zaměřit a přeměnit ho malými krůčky na shovívavost a vlídnost vůči sobě.

Něco takového vyžaduje TRPĚLIVOST. Pokud se pro tuto změnu rozhodnete a začnete do své každodennosti zakomponovávat vlídnost směrem k sobě, dopřejte si na to čas. Nejspíš to nepůjde ze dne na den, jako mátnutím kouzelného proutku. Je to něco, co se musíte NAUČIT, zvlášť pokud jste se tím nikdy nesetkali ze strany dospělých, když jste byli děti.

Aby to nebylo náročné a bylo to naopak zvlánutelné, je třeba si to dávkovat po malých krůčcích. Každý den pro sebe udělejte něco hezkého, co vám udělá radost a čiňte tak VĚDOMĚ. Co to znamená? Buďte si vědomi, že to pro sebe děláte a v ideálním případě se za to oceňte, třeba verbální pochvalou směrem k sobě sama. Nečekejte, že to za vás udělá někdo jiný. Že si někdo všimne, jak moc se snažíte. Stačí, když to víte vy sami! Není to samozřejmost.

Co se stane, když tyto malé vlídnosti přizvete do svého života a budete vůči sobě trpěliví?

Nepozorovaně (nebo očividně) ve vás začne růst SEBELÁSKA. To je ingredience, kterou potřebuje každý z nás jako sůl. A ne, opravdu to není sobeckost, jak si někteří lidé myslí, tak si to nenechte namluvit. Je to malý (nebo spíše velký) zázrak, vyživující naše nitro stejně, jako voda vyživuje květinu.

S narůstající sebeláskou se vám může stát (a nejspíš i stane), že budete mít stále větší chuť říkat NE věcem, situacím a lidem, které (kteří) vám nedělají dobře. Důsledkem toho bývají zdravě postavené HRANICE, které jsou pro celistvost člověka naprosto zásadní. Čím je člověk celistvější, tím se může cítit spokojenější. A co myslíte, že se stane spokojenému člověku? Spokojený člověk přestává sloužit jídlu a jídlo začíná sloužit jemu. 🙂

V momentě, kdy člověk přestává sloužit jídlu, jídlo nad člověkem ztrácí kontrolu. Díky tomuto mechanismu se začínají minimalizovat okamžiky, kdy se „utíkáte ke žravosti“. Vztah k jídlu se tímto může přeměňovat na pozitivní, mizí prvky závislosti na něm.

Nastává fáze, která je moc důležitá a je třeba ji zmínit – pokud se někdy stane, že se vám to vymkne z rukou a vy do „žravosti“ přece jen padnete, berte to jako ZKUŠENOST, nikoli prohru. To je moc důležité. Je to totiž cesta, jak se vyhnout pocitům viny a opustit tak bludný kruh „omezování jídla – žravost – pocity viny – omezování jídla – žravost – pocity viny“. Pomůže vám k tomu právě ta trpělivost se sebou sama a vlídnost směrem k sobě. Zas a znovu ji aplikujte a nevzdávejte to. Jste v procesu UČENÍ. 🙂

Pečlivě si v tomto procesu všímejte, co všechno už jste dokázali a kam jste se posunuli. Můžete si to třeba zaznamenávat do „deníčku svých úspěchů“ a tu a tam se ke svým záznamům vracet. Předejdete tak tendenci brát své úspěchy jako samozřejmost. A víte, co se stane, když si budete těchto svých úspěchů všímat a oceňovat se za ně?

Začne narůstat vaše sebeúcta a vaše sebevědomí. To jsou zázračné ingredience, sestry vaší sebelásky.. 🙂

Dává vám to smysl? Mně moc a doufám, že i vám. Připadá vám to moc složité a pocit složitosti vás odrazuje? Proto je dobré postupovat kupředu pomalu, po malých krůčcích. To je cesta k úspěchu. Jak říká Stáňa Stiborová z Podnikání z pláže – slona je třeba porcovat. 🙂

Jakmile začnete pracovat na těchto oblastech vašeho života, začne se s největší pravděpodobností měnit nejen váš vztah k jídlu, ale i váš vztah k vašemu tělu. Protože v zárodku toho všeho bylo velmi pravděpodobně zahnízděno vaše NEPŘIJETÍ SEBE. A to je nastavení, které shazování kil nepomáhá a bývá nejčastějším důvodem, proč se člověk rozhodne dietu vůbec držet.

Jakmile začnete měnit svůj postoj k sobě, je docela pravděpodobné, že se začnou hlásit o slovo vaše potlačované emoce. Tyto můžete uvolňovat fyzickou aktivitou, kdy se s tělem domluvíte, aby vaše emoce při pohybu „spalovalo“. Když jsem tohle se svým tělem aplikovala v situaci rozvodu, uběhla jsem v horách závod o vzdálenosti 50 kilometrů.. :))

Emoce můžete uvolňovat ale i mnohem vlídnějším způsobem, než je běh na dlouhé vzdálenosti. Prohloubený dech v kombinaci se cvičením jógy je efektivní způsob, jak emoce uvolnit. Někomu vyhovuje meditace, jinému pohyb. Najděte si to svoje.

Uvolňováním emocí z těla se může stát, že tělo začne „pouštět“ i nadbytečná kila. Speciálně hněv je totiž velmi silný spojenec se zadržováním kil. Chcete-li se zbavit kil, pracujte na odbourávání hněvu. Naučte se s ním pracovat. Má velmi intenzivní energii, kterou můžete využít k mnohem prospěšnějším věcem, než je přibírání na váze. Ne nadarmo se říká „zbav se svých kil bolesti“.

A jak se vnitřně nastavit, když chcete přece jen nějaká ta kila shodit?

Pro podporu výše zmíněného zmíním ještě několik skutečností, které vám mohou pomoci:

• Přestaňte upřednostňovat potřeby druhých před těmi svými. Dokud nemáte uspokojeny potřeby svoje, není vhodné říkat potřebám druhých ANO. Jednou jste tu a jste stejně tak hodnotní, jako kdokoli druhý. Tak přestaňte hrát ve svém vlastním životě vedlejší roli. 
• Zahoďte tendenci zachraňovat druhé lidi, abyste si připadali užiteční. Raději běžte a udělejte něco užitečného pro sebe. Cokoli, co vám přinese radost, je pro vás užitečné. A pak, když jste sami dostatečně vyživeni, můžete začít vyživovat i ostatní. V opačném případě dochází k energetickému dluhu, který pácháte na sobě sama. Takové jednání může vést k syndromu vyhoření, propadu energie a záchvatem „žravosti“. A to přece nechcete.  
• Berte sami sebe tak, jak jste. I se svými výkyvy nálad (zvláště ženy, které jsou díky cykličnosti proměnlivé naprosto přirozeně). Respektujte své nastavení a když na něco nemáte náladu, řekněte, že na to nemáte náladu. BUĎTE AUTENTIČTÍ. Dopřávejte si to, co potřebujete, i kdyby to mělo být nicnedělání v řádu hodin či dnů. Že si to nemůžete dovolit? Věřte mi, že MŮŽETE. 🙂 Zakázat si to můžete jen vy sami.

Netrestejte se, pokud sejdete z cesty. Raději zase nasedněte na koně a směřujte směrem kupředu. Změna někdy znamená dva kroky vpřed a tři zpátky.

Není to o tom se nevracet a nepadat. Je to o tom jít zas a znovu kupředu. Jde o proces UČENÍ a dokonalej fakt z nebe nespadl, tak na to nezapomínejte.. 🙂

Nikdy a nikým si nenechte namluvit, že něco nedokážete. Pokud potkáte člověka, který se vám něco takového snaží vštípit, nejspíš je to jeho vlastní příběh, který se do vás (často nevědomky) snaží vprojektovat. Není to vaše. Je to jeho. A vy to můžete s čistým srdcem odmítnout.

A pokud si někdy přece jen nebudete vědět rady, nezapomeňte, že na to nemusíte být sami. Káva s blízkou osobou může být velmi účinnou terapií. Máte-li pocit, že se nemůžete nikomu blízkému s něčím tak intimním svěřit a máte strach z odmítnutí, najděte si odborníka, který tu bude pro vás. Ten vás určitě soudit nebude a třeba vás navede zpět na vaši cestu ke štěstí. Pokud byste chtěli oslovit mě, kontakt na mě je TADY.

Přeji vám na vaší cestě vlídnost a trpělivost se sebou sama. Chuť to nevzdat a ochotu si nechat pomoci v případě, že to budete potřebovat.

Mějte krásné dny, Katka

Pokud vás článek zaujal a chcete dostávat více inspirace, sledujte mě na Instagramu ZDE.

Na Facebooku mě najdete TADY.

Zajímá-li Vás, jaké nejčastější podvědomé bloky vidím ve své praxi nejčastěji, stáhněte si zdarma eBook Čtyři nejčastější podvědomé bloky bránící nám ve štěstí a jak na ně.

Jak pracovat se svojí myslí a využít její moci na maximum jsem sepsala do eBooku Jak být úspěšným uživatelem své mysli a zakoupit si ho můžete TADY.

A nakonec – chcete-li změnit výši vaší finanční hojnosti, může vám pomoci můj nejnovější eBook FINANČNÍ HOJNOST, který najdete TADY.