Život se zvýšenou citlivostí

Jsem člověk se zvýšenou citlivostí. Tento fakt přináší do mého života spoustu benefitů. Pokud ale o svoji zvýšenou citlivost pečuji nedostatečným způsobem nebo o ni nepečuji vůbec, stává se mi zdrojem mnoha komplikací.

Dokud jsem ale o své zvýšené citlivosti nevěděla a neměla tušení, co člověku do života přináší, setkávala jsem se spíše s komplikacemi, které pramenily z toho, že jsem o svoji citlivost nepečovala.

Ve své praxi se setkávám s nezanedbatelným počtem lidí se zvýšenou citlivostí. Tito lidé o své zvýšené citlivosti neví, nebo ji mylně považují za PŘECITLIVĚLOST. A jelikož o ní neví, je i jim zdrojem mnoha životních komplikací. 

Podívejme se nyní, jaké projevy může mít zvýšená citlivost, pokud o ni nepečujeme, respektive jaké „komplikace“ může do života přinášet:

V davu lidí se vám může udělat náhle špatně. Jste mezi lidmi – někteří vnímají úzkost z nefunkčního vztahu, jiní jsou unavení z práce. Někdo má starosti se svými dětmi, jiný je vyčerpaný z péče o někoho blízkého. Někdo je smutný, jiný nahněvaný. Člověk se zvýšenou citlivostí tyto emoční polohy vnímá a může je nasávat do svého těla.

V nákupním centru cítíte úzkost nebo dokonce fyzickou nevolnost. Důvody jsou stejné, jako při bytí v davu lidí. Tady je to umocněno tím, že jste ještě v uzavřeném prostoru.

Při pohledu na zraněného či nemocného člověka můžete vnímat fyzický diskomfort. Důvodem je fakt, že díky vaší citlivosti mizí hranice mezi vámi a dotyčným člověkem. Nasáváte to, co vidíte. Při dlouhodobém pobytu s nemocnými lidmi, třeba v péči o ně, se bez dostatečných hranic mohou objevit stejné potíže i u pečujícího.

Nemáte rádi hádky a konflikty. Dělá se vám z nich špatně. Dlouho se z nich dostáváte a hluboce je prožíváte. I zde může být důvodem zvýšená citlivost. Energie uvolněná do prostoru hádkou je destruktivní a vy ji díky své citlivosti nasáváte do svého těla.

Snadno se přetížíte. Pracovní i jiné záležitosti vás mohou přetížit daleko rychleji, než člověka bez zvýšené citlivosti. V tomto ohledu je „nebezpečný“ nedostatek spánku, přemíra fyzické aktivity, workoholismus, ale i častý pobyt na sociálních sítích.

V momentě přetížení můžete mít potíže s usínáním, nespavostí, koncentrací, trpělivostí, výbušností, agresí i komunikací. Objevit se může i smutek, úzkose a psychický diskomfort. Velké přetížení může mít i fyzické projevy – třes rukou, tíseň na prsou, knedlík v krku, bolesti hlavy, migrény, únava, bolesti v okolí žaludku, střevní potíže, u žen bolesti v podbříšku a mnohé další.

Zvýšená citlivost může být důvodem pro vznik některých podvědomých bloků. Jedním z nich je touha zachraňovat, neboli syndrom samaritána. O specifikách tohoto bloku jsem psala v eBooku zdarma s názvem Čtyři nejčastější podvědomé bloky bránící nám ve štěstí a jak na ně.

Představte si, že má každý člověk svoji nádobu na stres. Říkejme jí třeba džbán. Ta nádoba se plní rychlostí a v takové míře, která odpovídá způsobu žití daného člověka. Duševní hygiena, které se ve svém žití věnujeme, nádobu naopak vylévá.

Člověku se zvýšenou citlivostí se jeho džbán plní mnohonásobně rychleji, než lidem bez ní …

Je to dáno vysokou reaktivitou smyslových receptorů. Než se podíváme na to, jak o sebe pečovat, abychom nedocházeli do momentů přetížení, povím vám, jak na zvýšenou citlivost může reagovat okolí i sám nositel zvýšené citlivosti. Následující slova jsem zachytila ve své praxi, ale i v každodenním žití.

Zazlívám si, že jsem přecitlivělá. Na spoustu věcí reaguji víc, než ostatní a mám z toho pocity viny. Nemám se za to ráda. Můj partner mi říká, že bych na věci neměla reagovat tak přehnaně. Nevím, co si s tím mám počít.

Když jsem byla v pubertě a z přetížení okolním světem plakala, říkala mi máma, že jsem zralá na psychiatrii.

Často mám třesy rukou a úzkost na hrudi. Mám pak obavy, že se mi rozjíždí nějaké psychické onemocnění. S těmito myšlenkami padám do stavů, které nejsou k unesení.

Nemohu usnout a když se mi to konečně podaří, často se budím. Během dne jsem roztěkaná, věci mi padají z ruky. Mám pocit, že nestíhám. A čím víc se snažím, tím míň se mi daří věci dělat způsobem, ze kterého bych měla radost.

Nerozumím okolnímu světu. Mám pocit, že do něj nepatřím. Vlastně mám pocit, že nepatřím nikam. Cítím se sám.

Nemám nikoho, s kým bych mohl o své citlivosti mluvit. Před chlapama nemůžu nic takového říct, vysmáli by se mi. Jsem na to sám a je těžký to unést.

Prý přeháním. Vůbec se nesetkávám s pochopením. Co mám dělat, když cítím tak, jak cítím? Opravdu přeháním? Když celý svět vnímá jinak, než já, znamená to, že je se mnou něco špatně?

Zvýšená citlivost může být zdrojem mnoha pochybností. Chci vám v tento moment říci něco opravdu moc důležitého …

Zvýšená citlivost je V POŘÁDKU. Může být zdrojem mnoha benefitů, pokud o ni začnete pečovat. Nikdy si nikým nenechte namluvit nic jiného..

Jaké benefity může zvýšená citlivost do života přinášet?

• Zvýšená citlivost může být důvodem zvýšené vnímavosti. Zvýšená vnímavost znamená silný vnitřní instinkt. Pokud se mu naučíte důvěřovat, může se ve vašem žití stát zásadním životním kompasem, na který se můžete spolehnout.

• Tento vnitřní kompas můžete používat ve všech oblastech vašeho života. V partnerských i pracovních záležitost, ve výchově dětí, při každodenním rozhodování, ale i při pohybu mezi lidmi na ulici, či kdekoli jinde. Váš vnitřní kompas vám umí říct i to, ke komu se přibližovat a komu se vyhnout.

• Řekne vám také s dostatečným předstihem, že se blížíte k přetížení. V takový moment je nutné se zastavit a pověnovat se činnostem, které „vylévají náš džbán stresu“. Jaké konkrétní činnosti mám na mysli popíši níže. Můžete se tak vyhnout nespavosti, úzkosti a jiným komplikacím pramenícím ze zvýšené citlivosti.

• O zvýšenou citlivost se můžete doslova OPŘÍT, pokud jí budete důvěřovat. Budete-li důvěřovat vnitřnímu kompasu. Pomůže vám rozhodnout jakékoli životní volby. Můžete se díky ní vyhnout mnoha životním komplikacím a nesprávným rozhodnutím.

Jak tedy vylévat náš stresový džbán?

Pojďme se nyní podívat, jakým způsobem je možné o sebe pečovat tak, abychom nedocházeli k přetížení v důsledku naší zvýšené citlivosti. Popíši vám způsoby, které sama při svém žití používám. Fungují mi skvěle. Jelikož jsme ale každý jedinečný, musíte si najít svoje vlastní způsoby. Tyto, mnou uvedené, berte třeba jako inspiraci..

Po těžkém dni si dopřávám solnou koupel. Používám himalájskou sůl, v množství 300 – 500g na jednu koupel, která je zdrojem mnoha minerálů. Ležím v ní minimálně 25 minut. Při úplňku si dopřávám sůl epsomskou, která mému tělu dodává především hořčík. Tento jak je známo navyšuje naši adaptabilitu na stres. Na jednu vanu používám intuitivně 2-3 hrsti této soli.

Chodím do přírody. Zní to jako klišé, ale není. Pobyt mezi stromy je mi už od útlého dětství zdrojem výrazné emoční a psychické detoxikace. Vždy si stanovím záměr, čeho se chci v lese zbavit, či co chci naopak získat (třeba konkrétní odpovědi).

Věnuji se relaxačním technikám. Občas medituji nebo cvičím jógu. Někdy si pustím klidnou hudbu a zapálím vonnou svíčku. Mazat tělo vonným olejem a promlouvat k němu hojivými slovy může být také nezanedbatelným pomocníkem.

Pracuji s úhlem pohledu. V únavě mám tendenci vnímat spíše to, co se mi nepovedlo. V takový moment se ZASTAVÍM a vědomě začnu zaměřovat svoji pozornost naopak na to, v čem se mi daří. Důsledkem takové změny směru myšlenek je obvykle OKAMŽITÁ pozitivní změna toho, jak se cítím.

Cítím-li se přetažená, dopřeji si šálek čaje z meduňky. K tomu dochází zpravidla večer. Meduňku mám svoji, sušenou. Pokud ji nemáte, jistě vám podobnou službu přinese i šálek čaje z meduňky kupované. Nejdůležitější je z mého pohledu stejně záměr, s kterým čaj pijete.

Uklidnění mi přináší i vůně levandule. Mít její sušené květy rozmístěné po bytě není vůbec od věci. Při dosahování psychické pohody může být pomocníkem.

Potřebuji-li dojít k rychlému zklidnění, zavřu oči a před nimi si představím tmavě modrou barvu, tzv. indigovou. Nevíte-li jakou mám na mysli, představte si večerní čistou oblohu. Tato barva mi pomáhá zbavit se nahromaděných emocí a stresu.

Večer blokuji tzv. modré světlo. Na internetu najdete speciální brýle, které modré světlo blokují. Přináší to výrazné zklidnění smyslových receptorů, snadnější usínání i kvalitnější spánek. Druhý den se díky tomu cítím odpočatější.

Učím se o své zvýšené citlivosti komunikovat. Vnímám-li u sebe nějakou konkrétní potřebu, například samoty, řeknu ji. Druhý člověk netuší, co potřebujeme. Otevřená komunikace je prostředkem, jak svoje potřeby naplnit.

Občas používám vykuřovadla. Zapaluji si vonná dřeva, pryskyřice i bylinky. Účinky vykuřovadel jsou očistné a uklidňující. Provoní byt a zrelaxují mysl.

Co mi při přetížení nepomáhá, nebo dokonce přitěžuje, jsou sportovní aktivity. Ačkoli je za normálních okolností miluji, při přetížení přivádí mé smyslové receptory na dno. Tlak na výkon není určitě způsob, kterým mohu v okamžiku přetížení dojít k psychické pohodě.

Závěrem

Rozhodnete-li se o sebe výše uvedenými způsoby pečovat, nikdy nezapomeňte, že dělat chyby je lidské. Pečuji o sebe kvůli své zvýšené citlivosti již roky a přesto se dostávám do situací přetížení. Stačí přehlédnout prvotní signály těla a mysli, že k přetížení směřuji a „průšvih“ je za nedlouho na světě.

Buďme k sobě v tomto směru shovívaví. Přísnost nás totiž k přetížení jen nasměruje. Pečujme o sebe s Láskou a vlídností. A pečujme o sebe průběžně, i v okamžicích, kdy se přetíženi necítíme. To je totiž ta nejlepší cesta k tomu, jak se přetížení vyhnout. Cesta PREVENCE.

Já vám v tuto chvíli přeji mnoho trpělivosti při péči o sebe sama a svoji zvýšenou citlivost. Nechť vám jsou má slova inspirací na cestě za spokojenějším žitím.

Mějte krásné dny, Kateřina

Afirmace:

Jsem hrdá na svoji zvýšenou citlivost a přijímám ji bez výhrad.